Michal Priesnitz, Olomouc

Na dosažených 65 let je stále ještě, dle svého názoru, poměrně zachovalého vzhledu, i když jistá nadváha je nepřehlédnutelná. Před mnoha lety vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého.

Jeho rod žije po mnoho generací v Olomouci, i když původní předkové pocházejí z České Vsi nedaleko Jeseníku. Se světoznámým léčitelem nemá společného celkem nic, neboť v příjmení má pouze jedno S.

V průběhu let zastával celou řadu zajímavých a významných pracovních pozic.

Ve volném čase se bavil různými činnostmi, z nichž pro nás nejdůležitější je „čtecí dědeček“ v mateřské škole a „pro radost píšící úředník“.

Kniha EJTL není jeho prvotinou, ale je jeho první vydanou knihou. Rukopis jeho první knihy má zatím stále na stole…

Krátké vysvětlení hned na počátku. Tajemná zkratka EJTL není nový software a ani nebezpečná společenská hra a ani nebezpečný virus. Je to zkratka křestních jmen Ema, Jan, Toník a Laura, hrdinů hodnocené knihy. Děj se odehrává v Olomouci o prázdninách a čtveřice dětí poznává město spolu s dalšími třemi kamarády. Není zde nic, co by nechtěli, nemohli a konečně nepoznali. K tomu jim asistuje romanticky založený dědeček, dále pak bývalý říční plavec, a řada dědečkových přátel. Dědeček seznamuje svá vnoučata s tajemstvími města a stručně glosuje minulá období a jejich tragiku. Knížka se vnějškově podobá dílům Arthura Ransoma. V jeho dílech jde také o prázdninová dobrodružství dospívajících dětí. To je ovšem jen shoda vnějšková. Olomoucký příběh má svoji vnitřní logiku a napětí. Provádí čtenáře tajemnými chodbami, chrámy, věžemi, seznamuje ho s nejrůznějšími typy povolání a profesních činností. Vynalézavost dětí je nekonečná a nevyzpytatelná. Zaznívají zde i lyrické motivy rodícího se láskyplného vztahu. Kniha velmi čtivá, nikoliv povrchní, je vedena ve dvou rovinách. První spočívá v popisu prožívaných dobrodružství, druhá v komentářích a úvahách dědečka o tom, čím vším si město a jeho lidé museli projít a čím se prožít. Nic se zde nezastírá a naprosto otevřeně jsou viníci minulého režimu i jejich aktivity pojmenovávány.

PhDr. Miloš Kvapil, emeritní ředitel Městské knihovny v Prostějově

MgA. Tereza Svobodová
14. 3. 1983 v Olomouci

Vystudovala volnou grafiku u prof. Eduarda Ovčáčka na Ostravské univerzitě, kde se věnovala hlavně sítotisku. Po studiu začala pracovat v grafickém studiu a již 13 let se grafickým designem živí. Ilustrace a kresbu využívá ve své práci poměrně často. Ať už jde o vytváření log, vizuálního stylu nebo při tvorbě obalového designu. Kniha EJTL byla její první ilustrace knihy. Na nabídku svého tatínka samozřejmě kývla. Kniha je také o jejich dětech a tak ji napadla myšlenka, že pár ilustrací by mohla nakreslit i její dcera Ema.

Ema Svobodová
10. 12. 2012

Miluje kreslení a malování. Nejenom, že ji to baví, ale vypadá to, že i zdědila výtvarný talent po své mamince a dědečkovi Michalu Priesnitzovi.

Majda Dziková
7. 10. 2013 v Brně

Celým jménem Magdalena, taktéž ráda kreslí. V knize EJTL má sice jenom jeden obrázek (str. 102), ale velice jím pomohla babičce nakladatelce, která při konečném náhledu sazby potřebovala zaplnit prázdné místo na stránce.